You are hereOdborné, Fyzika, Astrofyzika, Atomová fyzika, Fyzika elektromagnetismu, Fyzika kondenzovaných látek, Fyzika pevných látek, Fyzika plazmatu, Jaderná a částicová fyzika, Kvantová fyzika, Klasická mechanika, Optika, Termika, Teorie relativity, Nanotechnologie

Odborné, Fyzika, Astrofyzika, Atomová fyzika, Fyzika elektromagnetismu, Fyzika kondenzovaných látek, Fyzika pevných látek, Fyzika plazmatu, Jaderná a částicová fyzika, Kvantová fyzika, Klasická mechanika, Optika, Termika, Teorie relativity, Nanotechnologie


Skupina částicové fyziky SLO/UPOL: prezentace výsledků práce a nabídky témat

Dne 31.10.2013 se konal seminář pro studenty fyzikálních oborů a informatiky PřF UP, na kterém členové skupiny částicové fyziky SLO UP a FZÚ AV ČR představili v celkem šesti příspěvcích svůj podíl na výzkumné práci na projektu ATLAS, shrnuli aktuální dosažené výsledky a informovali studenty o možnosti řešení velmi zajímavých témat kvalifikačních prací (bakalářských, magisterských i disertačních).

Odposlech kvantové kryptografie pomocí klonování: Ohlasy v tisku

Ilustrační foto. Článek o odposlechu kvantové kryptografie pomocí klonování (Experimental Eavesdropping Based on Optimal Quantum Cloning, 10.1103/PhysRevLett.110.173601), publikovaný skupinou kvantové optiky SLO v dubnu tohoto roku, způsobil spršku ohlasů v tisku.

Prof. J. Peřina: Kvazidistribuce v nelineární kvantové optice

IlustraceProf. Jan Peřina pronesl na kongresu Optics+Optoelectronics 2013 u příležitosti převzetí Ceny Galilea Galilei přednášku na téma Kvazidistribuce v nelineární kvantové optice. Přinášíme zde z ní úvod a její záznam v textové a grafické podobě.

Laserový den na UPOL

Dne 2.5.2013 se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci uskuteční LASEROVÝ DEN NA UPOL. Jedná se o putovní propagační akci projektů nejintenzivnějšího laseru ELI Beamlines a HiLASE, která je určena pro všechny studenty, učitele a akademické pracovníky se zájmem o fyziku, intenzivní lasery a jejich aplikace.

PROGRAM
9:30 Jaderný rezonanční rozptyl - Mgr. Vít Procházka, Ph.D.
10:00 Přestávka

Výzkum kosmického záření využívá olomoucké kamery

Na projektu zkoumání kosmického Čerenkovova záření - CTA Observatory – The Cherenkov Telescope Array - spolupracují vědci z 27 zemí světa, mezi nimi také olomoučtí odborníci Dušan Mandát a Miroslav Pech.
Na stavbu dvou observatoří kandiduje osm lokalit a česká strana na projektu spolupracuje při monitoringu noční oblohy. Automatické full-sky kamery monitorují od astronomického soumraku po úsvit procentuální pokrytí noční oblohy mraky a úroveň jasu oblohy. Vyvinuli je odborníci z Regionálního centra pokročilých technologií a nanomaterálů – Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Kamery jsou umístěny v Mexiku, Namibii, v Arizoně, v Argentině a na španělském ostrově Tenerife.

CTA SITE WP Meeting Olomouc 10-11.9.2012

hlavní projekt manažer CTA John Carr Ve dnech 10 až 11. 9.2012 proběhlo v Olomouci setkání vědců participujících na mezinárodním projektu budoucí observatoře pro zkoumání kosmického záření CTA observatory (Cherenkov Telescope Array). Cílem této skupiny je shromažďování a analýza relevantních dat jednotlivých kandidátských míst na severní a jižní polokouli. Zkoumají se jednak lokální podmínky (např. meteorologická data, seismická data, monitoring noční oblohy atd.), ale zahrnují se i globální parametry ovlivňující výběr místa budoucích observatoří (např. okolní erodující oblasti a jejich vliv na prašnost v daném místě atd.). Výsledkem dlouhodobé práce této skupiny bude srovnání jednotlivých kandidátských míst a doporučení výběrové komisi.

V pondělí 6. srpna dojde k přistání dosud nejvýznamnější sondy na Marsu

Všichni fanoušci kosmonautiky a výzkumu Vesmíru by příští týden měli zbystřit. V pondělí 6. srpna v 7:31 ráno našeho času by totiž měl na povrchu Marsu přistát nejnovější rover NASA Mars science Laboratory, známější pod názvem „Curiosity“.

Vzhledem k cca čtrnáctiminutové prodlevě v komunikaci mezi Marsem a Zemí nelze řídit operaci ze Země. Celá procedura přistání sondy tedy musí být plně automatizovaná. Od průniku nosiče sondy rychlostí 20 000 km/h do svrchních vrstev řídké marťanské atmosféry, až po (úspěšný) kontakt roveru s povrchem Marsu, uběhne časová perioda, kterou zainteresovaní technici nazvali výstižně „7 minut hrůzy“.

CERN: Vědci našli novou subatomární částici. Je to Higgsův boson?

Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) objevili novou subatomární částici, která by mohla být Higgsovým bosonem. Pokud se to prokáže, půjde podle mnohých o jeden z objevů století. Higgsův boson, po němž vědci pátrají desítky let, je totiž jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože by měl vysvětlovat, jak ostatní částice získaly hmotnost.

Více informací v článku ČTK.

Projekt AUGER: Reportáž ve zprávách na ČT1


Česká televize 21.6.2012 informovala ve večerní zpravodajské relaci Události o projektu AUGER, na jehož uskutečnění se velkým dílem podílí i Společná laboratoř optiky.