Největší vědecký projekt v dějinách země odstartoval

ČR je na prahu skokového rozvoje laserové fyziky, materiálového výzkumu, lékařské diagnostiky
a molekulární biologie.
MŠMT  rozhodlo  o  financování  projektu  ELI  Beamlines  z prostředků  Operačního  programu Výzkum  a  vývoj  pro  inovace. Nejintenzivnější  laser  světa,  který  má  být  do  roku  2015  postaven v Dolních Břežanech u Prahy, představuje dosud největší příležitost dostat českou vědu a výzkum ve velmi krátkém čase  na světovou úroveň, v některých oblastech na samotnou špičku. Jeho vybudování má stát 6,9 mld. korun, přičemž 85% z této částky hradí EU.
 

Česká republika výzkumnou velmocí
ELI Beamlines je součástí evropského plánu na výstavbu velkých vědeckých infrastruktur nové generace.
Na projektu se podílí 40 výzkumných institucí ze 13 států.  Od roku 2015 bude ELI Beamlines přinášet
průlomové  poznatky  v takových  oborech,  jako  je  fyzika,  optika,  fotonika  či  nanovědy.
V laserovém  centru  v  Dolních  Břežanech  dojde  k  doslova  skokovému  rozvoji  laserové  fyziky,
materiálového  výzkumu,  molekulární  biologie  nebo  lékařské  diagnostiky.  V praxi  to  znamená
nejen  významný  pokrok  v  léčbě  rakoviny  (v  ELI  se  budou  vyvíjet  levné  protonové  zdroje,  které
onkologie naléhavě potřebuje), ale i ve vývoji materiálů odolných v extrémních podmínkách (např.
pro okna vesmírných plavidel). ELI chystá také revoluci v zobrazování mikrosvěta. Česká republika
má  poprvé  významnou  šanci  zaujmout  v těchto  oblastech  čelné  místo  -  se  všemi  nesmírně
pozitivními důsledky, které to pro národní hospodářství bude mít.  

Komerční potenciál
Obory  studované  v ELI  jsou  velmi  zajímavé  i  z pohledu  aplikační  sféry  a  o  spolupráci  s  ELI  už  nyní
projevují  zájem  průmyslové  podniky  ze  zahraničí  i  České  republiky.  Finance  z  komerčního  výzkumu
společně  s  mezinárodním  charakterem  ELI  (významná  pozice  na  ESFRI  roadmap  garantuje  přístup
k mnohem vyššímu objemu evropských prostředků v budoucnu) a možností získávat zdroje i od dalších
partnerských  zemí  a  institucí  zaručují,  že  laserové  centrum  v  Dolních  Břežanech  nebude  pro  státní
rozpočet ČR znamenat nepřiměřené výdaje ani za pět let, kdy skončí kofinancování z EU.  
 

Renesance přírodovědných a technických oborů
„Na  projektu  ELI  už  dnes  pracují  domácí  i  zahraniční  vědci  se  zkušenostmi  z takových  prestižních
pracovišť, jako je CERN, Rutherford Appleton Laboratory nebo Max-Planck-Institut für Quantenoptik. To
samozřejmě využijeme a společně s vysokými školami připravíme doktorské studijní programy, které u
nás zatím nemají obdobu,“ říká zmocněnec pro ELI a zástupce ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Vlastimil
Růžička.   Stát   tak   podle   jeho   slov   neinvestuje   jen   do   výzkumu,   ale   i   do   špičkového
přírodovědného  a  technického  vzdělávání,  což  je  jeden  z nejefektivnějších  ekonomických
stimulů,  jaký  si  lze  představit.  Význam  ELI  potvrdila  i  nedávná  návštěva  britského  premiéra
Davida  Camerona  a  českého  premiéra  Petra  Nečase.  Projekt  minulý  týden  vysoce  ocenil  i
nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannoudji. 

Markéta Holubová, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Na Slovance 2, Praha 8, 182 21, holubm(z)fzu.cz, +420 266 052 207

(PDF verze dokumentu ZDE )